Pro všechny sluníčkové bytosti,

které budou číst tyto řádky, bych se chtěla představit.

Jmenuji se Edita, což znamená „vítězný boj“.

Pravdou je, že celý svůj život s něčím nebo s někým bojuji a opravdu bych už volila klid. Mé křestní jméno je Marie a biřmovací jméno Anna a i když jsem již mnohokrát uvažovala o tom, že bych je měla vyměnit za ten vítězný boj, nikdy jsem to neudělala, protože jsem ve znamení býka, což opravdu zcela vyjadřuje mou zemskou a na pohled i drsnou podstatu, k čemuž by se něžné jméno Anna Marie vůbec nehodilo!

Ale jinak se vnímám jako bytost velice andělská, plná něhy, citu a empatie ke všem lidem, zvířatům i rostlinám na Zemi… Ráda bych neustále vyzařovala lásku, jen mi to občas lidé v mém okolí kazí!

Jsem učitelka.

Občas mám pocit, že je to ve společnosti sprosté slovo, ale já se k němu hrdě a s láskou hlásím. Svou práci skutečně velice miluji. Učím malé děti, 3. – 5. třídu a z celého srdce se snažím, aby to, co nás všechny pojí, byla VZÁJEMNÁ LÁSKA.

Moje práce dnes, když už mám odrostlé děti, naplňuje skoro celý můj život. Přesto TO nejvíc, co je v mém životě, je Bůh. Jeho Láska a moje láska v Něm. Moje víra nebo spíše jistota, že ON je stále se mnou, kráčí stále vedle mě… Vidím ho v očích mých dětí, v každé rostlině…ale i v činech, které se nám občas povedou… (jako třeba dnes v kostele. Pohladila jsem ruce jedné známé, která mě nikdy neměla ráda… A mé nitro se náhle sluníčkově rozsvítilo a duše zaplesala andělskými chóry…)

Světlo je v nás,

jen ho musíme stále udržovat zářivé a kdyby tu a tam skomíralo, musíme vědět, že ho můžeme nechat rozhořet jedině LÁSKOU, kterou budeme rozdávat všem lidem kolem sebe úsměvem, pohodou, pochvalou i ochotou pomoci.